Soubor onemocnění, která mají společné postižení imunitního systému, se nazývá autoimunitní onemocnění. Postihují téměř jakoukoliv část našeho těla a podle toho se projevují i jejich příznaky.
V článku najdete seznam nejfrekventovanějších autoimunitních onemocnění, které známe. Mezi často se vyskytující v naší populaci patří například autoimunitní onemocnění štítné žlázy nebo trávicího traktu.
Jaké jsou další?
Autoimunitní onemocnění a jejich příčiny
Při autoimunitních onemocněních je už podle názvu postižený imunitní systém. Ten buď nefunguje dostatečně, nebo naopak reaguje hypersenzitivně i na normální podněty, případně tělu vlastní buňky a tkáně.
Příčiny
Příčiny autoimunitních onemocnění jsou dosud poměrně málo objasněny a stále jsou předmětem intenzivního výzkumu. Předpokládají se však silné vlivy genetiky, environmentálních faktorů, stresu a životosprávy.
Jaká autoimunitní onemocnění známe?
Diagnostika a příznaky autoimunitních onemocnění jsou dost specifické a závisí na konkrétním onemocnění.
Prohlédněte si seznam nejčastějších autoimunitních onemocnění:
Autoimunitní onemocnění štítné žlázy
Štítná žláza je malý, ale důležitý orgán, který produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin. Autoimunitní onemocnění štítné žlázy v úzkém souvisí s těmito dvěma hormony, což se projeví například poruchami metabolismu a jiných tělesných funkcí.
Gravesova-Basedowova choroba
Při tomto autoimunitním onemocnění štítné žlázy dochází k nadprodukci hormonů tyroxin a trijodtyronin. V mnohem větší míře je Gravesova-Basedowova nemoc diagnostikována u žen, hlavně v období mezi 45. – 55. rokem života. Onemocnění je silně geneticky podmíněné, pokud se vyskytovalo u vašich příbuzných, rizika že se objeví i u vás jsou vyšší.
Příznaky autoimunitního onemocnění štítné žlázy jsou třes rukou, dlouhodobá únava, problémy se spánkem, nadměrné pocení, zvětšená štítná žláza (struma) a mnohé další.
Chronická lymfoidní tyroiditida – Hashimotova choroba
Další autoimunitní onemocnění štítné žlázy je Hashimotova tyroiditida. 4 – 6x častěji postihuje ženy, nejčastěji opět ve středním věku. Na začátku nemoci se poškozuje pouze vrchní část tyreocytů, později se destruuje samotné jádro buňky.
Příznaky se rozvíjejí pomalu, na začátku onemocnění probíhá téměř asymptomaticky. Jelikož u 90 % se jedná i o hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy), Hashimotova nemoc se projeví jako suchá kůže, nadměrné vypadávání vlasů, suchá stolice až zácpa, pocit studených rukou a nohou, chronická vyčerpanost a sklony k tloustnutí.
Autoimunitní onemocnění kloubů
Bolestivé klouby, zánět, až postupná ztráta mobility jsou společní jmenovatelé autoimunitních onemocnění kloubů. Na rozdíl od jiných neautoimunitných onemocnění, které jsou typické až ve vyšším věku, autoimunitní onemocnění kloubů postihují i mladé lidi.
Revmatoidní artritida
Jedná se o časté, zánětlivé onemocnění kloubů. Nejčastěji je diagnostikována u mladých lidí a u žen před menopauzou. Tak jako většina autoimunitních onemocnění, i revmatoidní artritida (lidově revma) probíhá ve fázích remise (zlepšení příznaků) a relapsu (zhoršení příznaků).
Při revmatoidní artritidě jsou klouby zarudlé, oteklé a bolavé. U většiny pacientů má onemocnění zhoršující se charakter a může vést až k invaliditě.
Psoriáza
Psoriáza je časté onemocnění kůže, které u některých lidí zasahuje i do oblasti kloubů (psoriatická artritida) a nehtů. Na kůži jsou nejčastěji postiženy lokty a kolena, čímž se psoriáza odlišuje od ekzému. Vliv na rozvoj onemocnění má i genetika. Aktivní jsou T-lymfocyty, které přecházejí do vnějších vrstev kůže.
Autoimunitní onemocnění kůže
Při autoimunitních onemocněních kůže nebývá vzácné, že kůže není jediný postižený orgán. Buněčný cyklus kožních buněk bývá narušen, na pokožce jsou viditelné příznaky onemocnění, které pacientům často komplikují sociální život.
Systémový lupus erythematodes
Lupus je autoimunitní onemocnění, které nepostihuje jen kůži, ale téměř všechny orgány nemocného. Nejčastěji jsou to klouby, ledviny, játra, plíce a krevní buňky. Charakteristickým příznakem systémového lupusu je červený flek ve tvaru motýla, který se nachází na obličeji a nose postiženého.
Autoimunitní onemocnění trávicího traktu
Průjem, zácpa, hubnutí, všechny tyto příznaky jsou společné pro autoimunitní, často i zánětlivá onemocnění žaludku a střev.
Zánětlivá onemocnění střev
Onemocnění, která jsou typické zánětem v tenkém nebo tlustém střevě. Autoimunitní systém atakuje sliznici, která se poškozuje, což se následně projevuje častými průjmy, bolestmi břicha, krví ve stolici a hubnutím. Pod zánětlivá onemocnění střev řadíme Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu.
Autoimunitní onemocnění nervů
Autoimunitní nervová onemocnění jsou typická svým vážným průběhem. Pacient má problém s koordinací pohybu. Bohužel, často vedou k trvalé invaliditě.
Roztroušená skleróza
Závažné a poměrně rychle progredující onemocnění, které často vede k invaliditě. Při roztroušené skleróze dochází k poškození nervových buněk. Typické příznaky jsou postupně zhoršující se vidění, problémy s rovnováhou, potíže s chozením a křeče svalstva.
Guillain-Barré syndrom
Jiným názvem i polyradikuloneuritida je akutní, progredující onemocnění, při kterém dochází k zánětu periferních nervů. Ve většině případů nemoci předchází infekce dýchacích cest nebo trávicího traktu. Postižené bývají nervy nohou, někdy i rukou. Pacienti mají problém s koordinací pohybu.
Myasthenia gravis
Závažné onemocnění, při kterém je zasažen nervově-svalový přenos, což má za následek postupné ochabování svalstva. Pacienti s maysténií mají problémy s polykáním, zrakem a dýcháním, onemocnění končí ve většině případů invaliditou.
Autoimunitní onemocnění jater
Do této skupiny řadíme tři onemocnění: autoimunitní hepatitida, primární biliární cirhóza a primární sklerotizující cholangitis. Příčina onemocnění není známa, vliv má s velkou pravděpodobností genetika. Tak jako mnoho jiných autoimunitních onemocnění, i na autoimunitní onemocnění jater jsou citlivější ženy.
Jiná autoimunitní onemocnění:
- Vaskulitida – zánětlivé onemocnění cévní stěny, které postihuje mnoho orgánů.
- Diabetes mellitus I. typu – cukrovka tohoto typu je charakteristická pro věkovou skupinu mladých lidí (na rozdíl od diabetes melitus II. typu, který se vyskytuje ve vyšší věkové skupině, často u obézních pacientů). Slinivka vlivem autoimunitních reakcí není schopna produkovat inzulín. Onemocnění je zčásti dědičné.
- Hemolytická anémie – v těle dochází k tvorbě protilátek, které atakují tělu vlastní červené krvinky. Následně klesá jejich počet, což se projeví na jejich snížené funkci přenášet kyslík.
Seznam onemocnění (tabulka)
| Autoimunitní onemocnění štítné žlázy: | Hashimotova tyroiditida |
| Gravesova-Basedowova choroba | |
| Autoimunitní onemocnění kůže | Psoriáza |
| Systémový lupus erythematodes | |
| Vitiligo | |
| Autoimunitní onemocnění trávicího traktu | Chronická gastritida |
| Crohnova choroba | |
| Ulcerózní kolitida | |
| Celiakie | |
| Autoimunitní onemocnění nervů | Roztroušená skleróza |
| Guillain-Barré syndrom | |
| Myasthenia gravis | |
| Autoimunitní onemocnění jater | Autoimunitní hepatitida |
| Primární biliární cirhóza | |
| Primární sklerotizující cholangitis | |
| Autoimunitní onemocnění kloubů | Revmatoidní artritida |
| Jiné | Vaskulitida |
| Diabetes mellitus I. typu | |
| Hemolytická anémie |
Shrnutí
Autoimunitní onemocnění jsou široká skupina chorob, které nemají jednotné příznaky. V závislosti na tom, který orgán nebo tkáň je poškozená se rozvinou i symptomy. Vliv má genetika, ale i způsob života, nekvalitní stravování a permanentně se zhoršující životní prostředí. V současnosti známe kolem 80 autoimunitních onemocnění, v článku jsme nabídli seznam těch nejčastějších.
Zdroje: