Plicní embolie je velmi závažný stav, při kterém je úmrtnost vyšší než při infarktu myokardu. Nebezpečí plicní embolie je v tom, že přichází bez varování a velmi náhle. U pacientů, kteří ji přežijí jsou časté komplikace.
Plicní embolie se vyskytuje nejčastěji ve věkové skupině 60 let a výše. Je velmi důležité znát její příznaky, protože včasná diagnóza může pacientovi zachránit život.
Co je to plicní embolie? (+ příznaky)
Při plicní embolii dochází k zablokování plicní artérie embolie (trombem). Většina embolů je tvořena krevními sraženinami, které se vyskytují nejčastěji v nohou (hluboká žilní trombóza), jen zřídka v jiných částech těla. Krevním oběhem embolus putuje až do plic, kde zablokování průtoku krve vyvolá vážné následky, protože nedochází k okysličování tkání a orgánů.
Kromě krevní sraženiny může být vzácnou příčinou plicní embolie i tuk z kostní dřeně (při zlomeninách), kolagen, část nádoru nebo vzduchová bublina.
Příznaky plicní embolie
Projevy plicní embolie jsou individuální a závisí na velikosti embolie, na věku pacienta, jeho celkovém zdravotním stavu (hlavně stavu srdce) a podobně.
Nejčastější příznaky plicní embolie jsou:
- dušnost, která se objevuje náhle a zhoršuje se při fyzické zátěži
- bolesti na hrudi – někdy je těžké rozeznat, zda se jedná o infarkt myokardu nebo plicní embolii
- kašel, vykašlávání krve
Další příznaky:
- bolest nohy, otok nohou, nejčastěji v oblasti lýtka
- modré zabarvení kůže (cyanóza)
- zvýšená teplota
- nadměrné pocení
- rychlý, nepravidelný tep
- závratě, točení hlavy
Plicní embolie a její diagnostika
Při podezření na plicní embolii se začíná s RTG hrudníku a krevním obrazem. V některých případech se projeví změny na EKG.
Specifičtější vyšetření jsou plicní angiografie, echokardiografie, ultrasonografie žil v nohách nebo spirálová počítačová tomografie.
Léčba
Na počátku léčby se stanoví míra poškození plic.
- Pokud je plicní embolie závažná, dochází k selhání pravé srdeční komory, k šoku a hypotenzi. Léčba musí být tedy velmi rychlá a efektivní – využívají se trombolytika (heparin, streptokináza, urokináza, tkáňový aktivátor plazminogenu altepláza a retepláza) nebo chirurgická trombektómia.
- Při méně rozsáhlých plicních emboliích se volí antikoagulační látky – nejčastěji warfarin.
Mezi nefarmakologické invazivní metody, které se využívají při léčbě plicní embolie patří chirurgická plicní embolektomie a zavedení katetru plicní embolektomií.
Komplikace plicní embolie
Neléčená plicní embolie způsobí smrt až u 1/3 pacientů. Komplikací u pacientů, kteří plicní embolii přežijí, je plicní hypertenze, při které dochází k vysokému krevnímu tlaku v oblasti plic a pravé strany srdce. Je to proto, že srdce musí kompenzovat nedostatečnou funkci plic, čímž se pravá strana více namáhá a zvyšuje se tlak.
V ojedinělých případech plicní hypertenze přechází do chronické formy, která se nazývá tromboembolická plicní hypertenze.
Prevence plicní embolie
Základem v prevenci plicní embolie je prevence onemocnění hluboká žilní trombóza.
Následujícími doporučeními snížíte riziko jejího vzniku:
- Noste kompresní punčochy. Tlak, který vyvíjejí na cévní systém v nohách pomáhá rozproudit stagnující krev směrem vzhůru do těla. Pravidelným nošením kompresních punčoch také snižujete riziko vzniku křečových žil.
- Podkládejte si nohy. V noci si můžete podložit nohy polštářem, čímž zlepšíte průtok krve. Dostupné jsou i postele, na kterých se dá spodní část lůžka mechanicky vyvýšit.
- Samozřejmostí by měl být i sport. Jako prevence trombů jsou vhodné sporty jako cyklistika, plavání ale i jóga. Dostatek pohybu je v kombinaci se stravou základním předpokladem pro udržení zdraví a prevenci nejen plicní embolie, ale i jiných závažných onemocnění.
- Riziko vzniku trombů je o něco výše během dlouhého cestování, kdy je zamezen pohyb nohama. Během cesty pijte hodně tekutin. Vždy, když je to možné, se snažte projít alespoň na krátkou chvilku. Každých 15 – 30 minut zakruťte nohama v kotnících.
- Lidem po operacích se obvykle podávají antikoagulační látky, aby nedošlo k nadměrné tvorbě krevních sraženin.
Shrnutí
Prognóza plicní embolie závisí na tom, jak velká část plic byla postižena. Platí však, že čím větší část plic je postižena, tím je šance na zotavení menší. Antikoagulační léčba podána včas snižuje riziko úmrtí až o 75 %, proto při prvních příznacích plicní embolie vyhledejte okamžitě lékaře.
Jako prevence vzniku trombů se doporučuje nošení kompresních punčoch, sportování či pokládání nohou do vyvýšené polohy.
Zdroje:
