Pneumonie je onemocnění, které může postihnout každého z nás. Ve většině případů je zápal plic infekčního původu.
V článku se (mimo jiné) dozvíte i to, zda je zápal plic nakažlivý a co ho nejčastěji způsobuje.
Pneumonie je častá u dětí, u starých lidí, či u lidí s chronickými onemocněními (zvláště s astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí). Je to proto, že tyto skupiny jsou na zápal plic náchylnější…
Co je to pneumonie?
Pneumonie je zánětlivé onemocnění plicní tkáně. Má různé stupně závažnosti, které se odvíjejí od příčiny vzniku a věku pacienta.
Pneumonie je většinou infekčního původu (a tudíž se na jejím vzniku podílejí bakterie, viry a plísně). Avšak někdy vzniká jako následek jiného onemocnění dýchacích cest, například zánětu hrtanu nebo hltanu.
Inkubační doba
Závisí na původci zápalu plic.
- Inkubační doba bakteriální pneumonie je 1 – 3 dny.
- Virová pneumonie (způsobená respiračním syncyciálním virem) se projeví za 4 – 6 dní.
- V případě pneumonie způsobené virem chřipky je inkubační doba 18 – 72 hodin.
Příčiny a druhy pneumonie
Infekční zánět plic je způsoben bakteriemi, viry a houbami.
Bakterie vyvolávající pneumonii
- Streptococcus pneumoniae (více než 50 % pacientů)
- Haemophilus influenzae
- Staphylococcus aureus
- Mycoplasma pneumoniae
- Klebsiella pneumoniae
- Chlamydia pneumoniae
- Moraxella catarrhalis
- Legionella spp.
Viry vyvolávající pneumonii
- virus influenzy (chřipky)
- adenovirus
- respirační syncyciální virus
Zápal plic vyvolaný houbami
Tento typ zánětu plic je velmi vzácný. Způsobují ho:
- Candida species
- Aspergillus species
Houbovité záněty plic se vyskytují jen u těžce imunokompromitovaných pacientů (například po transplantacích). Bohužel, jsou obtížně léčitelné a mají vysokou úmrtnost (solen.sk).
Místo onemocnění na zápal plic
Pneumonie se může rozdělovat i na základě toho, kde jste onemocněli.
V těchto případech používáme dělení na následující skupiny:
Nozokomiální pneumonie
Vzniká nejdříve 48 hodin od pobytu pacienta v nemocnici. Jejím rizikem je to, že bakterie, která zápal plic vyvolá, může být na antibiotika rezistentní.
Nejrizikovější jsou pacienti s tracheostomií nebo na dýchacích přístrojích, při extrémně oslabeném imunitním systému (například onkologičtí pacienti) a pacienti, kteří nedovedou vykašlávat hlen.
Komunitně získaná pneumonie
Zvláštní název, který však zahrnuje jakýkoliv typ zápalu plic, který získáte mimo nemocnice nebo získáte do 48 hodin od začátku hospitalizace.
Mezi tento typ pneumonie se řadí i aspirační pneumonie. Její příčinou je vdechnuté jídlo, tekutina nebo zvratky do plic. Na tento stav jsou nejnáchylnější lidé, kteří mají potíže s polykáním. Pokud následně cizí předmět z plic nevykašle, hrozí riziko bakteriální infekce.
Příznaky zánětu plic
Nejběžnější příznaky pneumonie jsou:
- hlenovitý kašel
- teplota nad 38 °C
- bolest na hrudi
- únava
- bolesti svalů
- bolesti hlavy
Při virové pneumonii může být přítomen i otok sliznice nosu a vytékání z nosu.
Zápal plic u dětí
U malých dětí je vyšší riziko vzniku zánětu plic, protože jejich imunitní systém se teprve vyvíjí. Také platí, že dítě je náchylnější k nakažení se zápalem plic od již nemocného pacienta.
Podle WHO jsou rizikovější děti, které nejsou kojené.
Zároveň, je pneumonie u dětí nebezpečnější než u dospělých. Je to proto, že příznaky jsou často méně závažné, a tudíž se zánět plic pokládá jen za chřipku nebo jiné onemocnění dýchacích cest.
Specifické příznaky zánětu plic u novorozenců
- bledost
- letargie, apatie
- dítě pláče více než obvykle
- neklid, přerušovaný spánek
- odmítání potravy
- zvracení
Rizikové skupiny dětí
- hospitalizované děti
- děti, které často užívají antibiotika
- astmatici
- neočkované děti
Léčba zánětu plic
Před zahájením léčby musí lékař zjistit, jakého původu je onemocnění. Následně bude moci nasadit adekvátní léčbu.
Léčba bakteriální pneumonie
Při léčbě bakteriálních zánětů plic (které se vyskytují nejčastěji) se používají antibiotika. V některých případech, zejména při nozokomiálních infekcích, se mohou udělat speciálnější testy na rezistenci, aby se zvolilo co nejúčinnější antibiotikum.
Na lehčí formy bakteriálního zápalu plic se používá amoxicilin a kyselina klavulanová, případně doxycyklin.
Na středně závažné sulfamethoxazol + trimethoprim nebo cefazolin.
Komplikovaná pneumonie se léčí v nemocnici. Používají se kombinace antibiotik, případně intravenózně antibiotika.
Léčba virové pneumonie
V tomto případě by antibiotika nebyla účinná. Používají se léky ze skupiny virostatik. Podpůrná léčba jsou volně prodejné léky na bolest a kapky do nosu.
Domácí léčba
Jaká je vhodná domácí léčba?
Toto je třeba dodržovat při zánětu plic:
- Hodně odpočívejte, snažte se většinu dne ležet v posteli.
- Dodržujte pitný režim. Tekutiny pomohou rychlejšímu vyléčení infekce.
- Pokud máte bakteriální pneumonii a užíváte antibiotika, dodržujte dávkovací schéma, které vám doporučil lékař. Je důležité, abyste užívali léky včas. Jinak by mohlo dojít k opětovnému přemnožení bakterií. Antibiotika vždy doužívejte celá, abyste nevytvořili rezistenci. Odpovědným užíváním antibiotik zároveň chráníte ostatní členy domácnosti, 24 hodin od užívání byste už neměli být infekční.
- Sirupy na tlumení kašle nejsou vždy při pneumonii vhodné, protože by mohly potlačovat vykašlávání hlenu. Poraďte se se svým lékařem, jaké léky a volně prodejné doplňky jsou při zánětu plic vhodné.
Závěr
Při adekvátní léčbě je pneumonie snadno léčitelná a vyžaduje jen několik dní pracovní neschopnosti. U rizikových pacientů (u starých lidí, u dětí, lidí s přidruženými onemocněními apod.) Je potřeba být obzvlášť opatrný. Zánět plic je většinou bakteriálního původu, kdy se léčí antibiotiky.
Zdroje:
Zápal plic jsem prodělala před deseti lety. Dlouho mi na něj ale nemohli přijít, protože nebyl slyšet a zdálo se to jen jako silná bronchitida. V nemocnici mi pak řekli, že kdyby můj neléčený zápal plic trval ještě déle, tak bych byla přímo ohrožena na životě. Brala jsem antibiotika, Erdomed a Wobenzym. Léčila jsem se zhruba měsíc.