Perikarditida (zánět osrdečníku) je stav, při kterém dochází vlivem zánětlivých procesů k otoku a podráždění perikardu. Nejdůležitější funkcí tohoto vakovitého obalu je ochrana srdce.
Pro onemocnění je typická ostrá, bodavá bolest. Způsobená je mechanickým třením zanícených vrstev perikardu o sebe.
Jaká je diagnostika perikarditidy, jaké má příznaky a jaká je její léčba, se dočtete níže.
Perikarditida může mít více příčin. Její původci jsou např. bakterie, viry, zánětlivá onemocnění (revmatoidní artritida, lupus) nebo poranění v oblasti hrudníku.
Perikarditida a její formy
Zánět osrdečníku má dvě formy:
- akutní perikarditida
- chronická perikarditida
Příznaky jsou u obou forem velmi podobné.
Akutní perikarditida
Při akutní perikarditidě se příznaky objevují náhle, ale mají krátkodobý charakter. Většinou ustoupí do 3 týdnů.
Chronická perikarditida
Při chronické perikarditidě se příznaky rozvinou postupně a přetrvávají dlouhodobě. Chronická perikarditida trvá od 6 týdnů a neměla by přesáhnout trvání 3 měsíců.
Příznaky akutní perikarditidy
Zánět osrdečníku často doprovázejí tyto příznaky:
- ostrá bolest, častěji na levé straně hrudníku
- bolest může vystřelovat do levého ramene a krku
- zhoršuje se při kašlání, poloze vleže nebo hlubokém nádechu
- zlepšuje se v sedě a předklonu
- u některých lidí může být paradoxně bolest při akutním zánětu osrdečníku tupá, podobná tlaku
Příznaky chronické perikarditidy
- může být přítomen zánětlivý výpotek
- bolest na hrudi
Společné příznaky akutního a chronického zánětu osrdečníku
- dušnost
- mírně zvýšená teplota (u starých lidí nemusí být přítomna)
- celková slabost
- kašel
- otok v oblasti nohou nebo břicha
Diagnostika
Při určování správné diagnózy se lékař nejdříve bude zajímat o vaši osobní anamnézu.
Následně poslechne vaše srdce. Při perikarditidě je přítomen specifický zvuk, který vzniká třením vrstev osrdečníku.
Pokud je to nutné, udělají se přesnější testy na rozlišení, zda se nejedná o infarkt myokardu, zda je v osrdečníku přítomna tekutina a podobně. Využívá se EKG, RTG, MRI, echokardiogram a tomografie.
V případě podezření na bakteriální infekci se udělají testy krve.
Léčba perikarditidy
Většina pacientů s podezřením na perikarditidu musí být hospitalizována, aby se určila její přesná příčina. Až následně se může začít s úspěšnou léčbou.
Základem léčby perikarditidy jsou nesteroidní antiflogistika (NSAID), nejčastěji ibuprofen. Je velmi dobře snášen a má minimum nežádoucích účinků. Zároveň se podávají léky ochraňující sliznici žaludku.
Další léky využívané při terapii zánětu osrdečníku jsou kolchicin (protizánětlivé účinky) a kortikosteroidy (silné protizánětlivé léky), hlavně prednison.
Shrnutí
Perikarditida je onemocnění, které může mít akutní nebo chronický charakter. Existuje několik příčin, proč k perikarditidě dochází. Mezi hlavní patří bakterie a viry, zánětlivá onemocnění v těle jako například revmatoidní artritida a lupus a také poranění a úrazy v oblasti hrudníku. Při léčbě je prognóza perikarditidy velmi dobrá.
Zdroje: