Astma je chronické onemocnění, které v současnosti nedokážeme léčit, jen zmírňovat jeho příznaky. Vyskytuje se u poměrně velké části populace. Astma bronchiale je diagnostikována u 3 – 5 % dospělých. U dětí je jeho výskyt ještě vyšší až 6 – 7 %.
V léčbě astmatu využíváme dva přístupy – farmakologický (léky, nejčastěji ve formě sprejů) a nefarmakologický (režimová opatření).
Astma a jeho příčiny
Bronchiální astma je chronické zánětlivé onemocnění, při kterém dochází k obstrukci v dýchacím traktu. Astma se stává stále častějším onemocněním, a to zejména vlivem znečištěného prostředí, nezdravého životního stylu, velkého množství alergenů v ovzduší a frekventovaného kouření. Za posledních 10 let se výskyt astmatu bronchiale zvýšil až o 25 %. Velký vliv na rozvoj onemocnění má i genetika.
K astmatickému záchvatu dochází u poloviny pacientů při kontaktu s alergenem, kterým může být například pyl nebo alergizující potravina. I fyzická zátěž může spustit astmatický záchvat. Tehdy mluvíme o takzvaném námahou vyvolaném astmatu.
Příznaky astmatu bronchiale
Pro onemocnění jsou typické tyto příznaky:
- dlouhodobý suchý kašel
- kašel přetrvává i po antibiotické léčbě
- problémy s dýcháním při námaze
- pískot nebo sípání při dýchání
- tlak, bolest na hrudi
- dechová tíseň
Astma bronchiale a jeho diagnostika
Pro bronchiální astma je velmi důležitá co nejranější diagnostika. Neléčený zánět může vyvolat poškození plicní tkáně, které je nevratné.
Jak jsme zmínili výše, astma má silný genetický původ. Proto se lékař bude zajímat o vaši rodinnou anamnézu. Důležitá je nejen přítomnost samotného bronchiálního astmatu, ale i různé alergie a ekzémy, které také poukazují na přecitlivělý imunitní systém.
Následně lékař provede specifičtější testy (spirometrie, analýza vydechovaného oxidu dusíku), při kterých sleduje vitální kapacitu a stav plic. Vhodné jsou i zátěžové testy, kdy se pozoruje, zda fyzická námaha vyvolá příznaky onemocnění.
Léčba
Léčba bronchiálního astmatu je dlouhodobá a pacient obvykle užívá léky po celý život. Léky na astma bronchiale rozdělujeme do dvou skupin:
- kontrolory – jsou to léky, které pacient užívá pravidelně, tlumí zánět a zpomalují průběh onemocnění
- uvolňovače – záchranné léky, které pacient užije při blížícím se záchvatu nebo během záchvatu
Kontrolory
Protizánětlivé kontrolory jsou hlavně léky ze skupiny kortikoidů (beklometason, budesonid, ciklesonid, flutikason furoát, flutikason propionát, mometason furoát).
Kortikoidy jsou silné protizánětlivé látky, které však mají své nežádoucí účinky. Při astmatu jsou však podávány lokálně ve formě sprejů, takže jejich vedlejší účinky nejsou tak výrazné. Po použití inhalačního spreje se astmatikům doporučuje vypláchnout si ústní dutinu vodou nebo ústní vodou, aby nedocházelo ke snižování slizniční imunity v ústech. Z toho by pak mohly vzejít další onemocnění jako například lokální kandidóza.
Mezi další léky ze skupiny kontrolorů řadíme: blokátory leukotrienových receptorů (montelukast), inhalační beta-2-mimetika – LABA (formoterol nebo salmeterol).
Uvolňovače
Uvolňovače jsou léky se zkratkou SABA – krátkodobě působící beta-2-mimetika s rychlým nástupem účinku. Řadíme sem například lék salbutamol. Pokud je třeba užívat uvolňovače častěji než 2x týdně, poukazuje to na to, že současná léčba astmatu není dostatečná a je potřeba ji upravit.
Režimová opatření
Režimová opatření, která musí astmatici dodržovat jsou:
- vyhýbání se alergenům
- omezit pobyt v prašném prostředí
- v případě, že to není možné, nosit ochrannou dýchací masku
- nekouřit
- vždy u sebe nosit své léky, informovat okolí o tom, že jste astmatik
Shrnutí
Astma je dobře léčitelné onemocnění, které má různé formy: od mírnější, přes středně těžké astma bronchiale až po závažné formy. Dobrou zprávou pro pacienty je to, že astma velmi dobře reaguje na dostupné léky. Snížit riziko rozvoje astmatu se dá například častým pobytem v čistém prostředí hor, nekouřením a zdravou životosprávou.
Zdroje: