Povinné očkování dětí + očkovací kalendář

Očkování je v současnosti velmi aktuální téma. Onemocnění, která se pro nás už stala cizím pojmem se pomalu začínají vracet. Kolektivní imunita klesá a povinná očkování nejsou až tak povinná, jak by se zdálo.

Mnoho rodičů neví, na základě čeho se rozhodnout. Informací je všude hodně a názory se různí. Pokud vás zajímá téma očkování, očkovací kalendář, a proč je v dnešní době stále důležité, přečtěte si tento článek.

Jak funguje očkování?

Při mých rozhovorech o očkování se často setkávám s tím, že lidé nevědí, co se ve vakcíně reálně nachází. Mají v tom chaos.

Nachází se ve vakcíně aktivní onemocnění?

A co pomocné látky, jsou škodlivé?

Složení vakcín

V současných vakcínách se nacházejí pouze látky, které jsou bezpečné a jejich účinnost byla potvrzena. Základní funkce látek ve vakcíně je tvorba protilátek na specifické onemocnění.

Antigen (imunogen) je látka vyvolávající tvorbu protilátky. Antigen je tvořen velmi oslabenými nebo umrtvenými mikroorganismy onemocnění, proti kterému se očkuje. Antigeny pomohou vašemu imunitnímu systému připravit se na střet s reálným onemocněním, čímž se tvoří imunita.

Pomocné látky, které se nacházejí v očkovací směsi jsou látky, které pomáhají imunitě zlepšit a posílit imunitní odpověď na vakcínu. Mezi pomocné látky ve vakcíně patří například hliník.

Konzervanty ochraňují samotnou vakcínu před kontaminací bakteriemi, viry nebo houbami. V současnosti se používají pouze ve vícedávkových vakcínách. Jednodávkových vakcín je většina a neobsahují žádné konzervanty.

Mezi stabilizátory vakcín patří například cukr nebo želatina. Jejich úkolem je uchovávání účinných látek během výroby, skladování a přepravy vakcíny.

Je očkování stále potřeba?

Někteří lidé argumentují, že očkování není v současnosti potřeba, protože onemocnění, proti kterým se očkuje, již nejsou aktuální.

Není to vůbec pravda…

V současnosti se v několika evropských zemích (včetně České Republiky) objevují pacienti, kteří onemocněli spalničkami. Spalničky patří mezi onemocnění, které spadá do povinné vakcinace.

Rizika

Jelikož se někteří rodiče rozhodnou své dítě neočkovat, takové dítě je v ohrožení před daným onemocněním. Kromě rizika pro samotné dítě vznikají i sekundární rizika. Nemocné dítě může nakazit jiné dítě, které bylo ještě na očkování příliš malé. Případně se může nakazit dítě, které pro poruchy imunitního systému nemohlo být očkováno. Očkováním tedy nechráníte jen své dítě, ale i neočkované děti jiných lidí.

Kolektivní imunita

Důležitý je i termín kolektivní imunita. Jedná se o udržení takového stavu mezi občany, kdy se zabrání rozšiřování bakterií a virů a nevznikají epidemie. Opravdu bezpečnou a trvalou kolektivní imunitu zajistíme pouze očkováním. Uvedeme si příklad: na to, aby byla kolektivní imunita při onemocnění spalničky dostatečná, je potřebných alespoň 95 % očkovaných dětí v populaci. Očkování dětí v populaci při dětské obrně musí dosáhnout 85 %.

Očkovací kalendář

Očkovací kalendář je vlastně schéma pro očkování dětí. Jsou v něm zařazena povinná i dobrovolná očkování. Je navržen odborníky, aby co nejoptimálněi kopíroval imunitní systém dítěte a jeho schopnosti.

Očkovací kalendář 2018 vypadá takto:

• Ve 3. měsíci se očkuje proti nemocem: záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, virová hepatitida (žloutenka) typu B a HAEMOPHILUS invazivní nákazy. Dítě je očkováno proti 6 onemocněním v jedné vakcíně, která se jmenuje HEXA vakcína. Zároveň je dítě očkováno druhou vakcínou, proti pneumokokovým invazivním onemocněním. Existuje i volitelná pneumokoková vakcína, která je obohacena o 2 pneumokokové kmeny, ale za ni si rodič musí připlatit.
• V 5. měsíci života miminka se provádí druhé přeočkování HEXA vakcínou a pneumokokovou vakcínou.
• V 11. měsíci se podává poslední třetí dávka HEXA vakcíny a pneumokokové vakcíny.
• Mezi 15. – 18. měsícem se očkuje proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám v takzvané MMR vakcíně. Zkratka vznikla na základě prvních písmen onemocnění spalničky – latinsky Morbilliho, a dále příušnice a zarděnky. MMR očkování je dnes velmi důležité, kvůli výše zmíněným epidemiím spalniček.
• V 6. roce života se dělá první přeočkování tetravalentnou vakcínou proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. Vakcína má snížený počet antigenů.
• V 10. roku života se provádí přeočkování MMR vakcínou.
• V 13. roce života se přeočkovává proti záškrtu, tetanu, pertusi a poliomyelitidě znovu tetravalentnou vakcínou.
• Nad 30. let se dospělí lidé přeočkovává proti záškrtu a tetanu, následné preočkování se realizuje každých 15 let života.

Doporučené očkování dětí a dospělých

Kromě povinných vakcín existují i volitelné vakcíny. U těchto typů vakcín si sám rodič zváží, zda dá své dítě očkovat.

Mezi dobrovolné vakcíny patří:

Očkování proti žloutence typu A (hepatitida A)

Očkování proti hepatitidě A je povinné pro zdravotnické pracovníky a osoby žijící v místech, kde se vyskytly epidemie. Je vhodné i pro děti před nástupem do kolektivu ale i lidi, kteří často cestují. Vakcíny existují ve dvou formách – pro děti a pro dospělé.

Žloutenka typu A je typ infekčního onemocnění jater způsobeného virem hepatitidy A. Můžete ji chytit, pokud jste požili potraviny nebo vodu kontaminovanou virem. Na rozdíl od jiných forem hepatitidy, hepatitida A nevede k dlouhodobému onemocnění nebo vážnému poškození jater.

Očkování proti chřipce

Světová zdravotnická organizace každý rok mění složení vakcíny, aby bylo, co nejaktuálnější. Virů chřipky je totiž mnoho a snadno mutují. Proto se do vakcíny zařadí nejpravděpodobněji kmeny pro daný rok. Očkování se doporučuje rizikovým skupinám – chronicky nemocným dětem, starým lidem, těhotným ženám, zdravotnickému personálu. Očkuje se od října do února.

Chřipka je vysoce nakažlivé respirační onemocnění způsobené viry chřipky A, B nebo C. Nejčastěji se vyskytuje v zimě a brzy na jaře. V letech 1918 – 1919 tzv. „španělská chřipka“ způsobila nejvyšší známou úmrtnost související s chřipkou. Zemřelo během ní přibližně 20 milionů lidí na celém světě.

Očkování proti tuberkulóze

Povinné očkování proti tuberkulóze bylo zrušeno v roce 2012 kvůli klesajícím trendům výskytu onemocnění. V současnosti se očkují jen děti, které se nacházejí v rizikovém prostředí v kontaktu s osobou nakaženou tuberkulózou. Také se očkují dospělí zdravotničtí pracovníci, pracující s pacienty s tuberkulózou.

Tuberkulóza je nakažlivá choroba, která se šíří vzduchem (stejně jako chřipka). Obvykle napadne plíce, ale může se šířit i do jiných částí těla, např. do mozku a páteře. Ve 20. století byla hlavní příčinou úmrtí ve Spojených státech.

Očkování proti rotavirům

Rotaviry způsobují těžké průjmy a děti často pro dehydrataci končí na infuzích. Výhod očkování proti rotavirům je několik. Jedná se o orální vakcínu – nepíchá se, dítě tedy nic nebolí. Vypije jen očkování ve formě sirupu. Očkovat by se mělo kolem 6. měsíce života. Očkuje se v 3 případně 2 dávkách. Další výhodou je, že očkovat se mohou také předčasně narozené děti stejně jako děti s nízkou porodní hmotností.

Tento virus, který se snadno šíří, způsobuje zánět žaludku a střev. Nejvíce aktivní je od konce zimy do začátku jara, kdy může způsobit těžké průjmy, zvracení, horečku, bolest břicha a dehydrataci. Nejčastěji se vyskytuje u kojenců, malých dětí, ale i u některých dospělých. Dezinfekce a mytí rukou jsou při této infekci klíčové – rotavirus může přežít na površích a předmětech celé týdny.

Očkování proti lidským papilomavirům (HPV)

Hlavní skupinou, pro kterou je vakcína určena, jsou dívky do věku 13. let. V tomto případě je vakcína částečně hrazena zdravotní pojišťovnou, zbytek si rodič doplácí. Nejvhodnější je naočkovat dívky v tomto věku, dokud neměli pohlavní styk. Očkovat se však mohou i mladé ženy nebo chlapci, u kterých vakcína slouží jako prevence pozdějšího vzniku genitálních bradavic. Chlapci se mohou očkovat ve věku od 9 – 26 let.

HPV je velmi běžný typ viru. Mnoho lidí, u kterých se vyskytl nikdy nepocítilo zdravotní problémy. Nicméně, některé kmeny viru však mohou způsobit rakovinu děložního čípku, konečníku, vulvy, vagíny a penisu.

Očkování proti klíšťové encefalitidě

V současnosti (zejména v letních obdobích) se jedná o častěji se vyskytující onemocnění. Nakazit se můžete z infikovaného klíštěte, ale i konzumací nepasterizovaných mléčných výrobků. V nich se nachází encefalitida v případě, že dobytek byl infikován klíšťaty. Děti se mohou očkovat od 1. roku života, očkování se podává ve třech očkovacích dávkách.

Encefalitida nebo zánět mozkové tkáně je vzácná, ale může být velmi závažná. Může způsobit změny osobnosti, záchvaty až poškození mozku. Akutní encefalitida, častá zejména u kojenců, může způsobit trvalé poškození mozku. Parainfekční encefalitida postihuje dospělé a způsobuje zánět míchy a mozku.

Očkování proti meningokokům

Průběh meningokokové infekce je velmi závažný a úmrtnost je vysoká – 10 – 15 %. Onemocnění má rychlý průběh. Očkování se doporučuje osobám žijícím ve větších komunitách – například internáty, kempy, osady. Je povinné i pro zdravotnické pracovníky a osoby žijící v oblastech, kde se meningitida vyskytuje. Ve zvýšeném riziku nákazy jsou i ti, co v nedávné době prodělali infekce horních cest dýchacích, miminka, děti a dospívající.

Meningokok vyvolává hnisavé záněty mozkových blan a otravu krve. Přenáší se kapénkovou infekcí – kašlem, líbáním, či pitím z jedné láhve. Zánět mozkových blan je těžko rozpoznatelný, protože má společné příznaky s mnoha onemocněními (například s chřipkou). Meningitida má velmi rychlý průběh – už v průběhu 24 až 48 hodin může způsobit smrt člověka. Asi ⅓ pacientů, kteří prodělali onemocnění, bude mít trvalé následky. Mezi ně patří např. neurologické následky, obrna, hluchota, slepota, onemocnění srdce a jiné.

Očkování proti neštovicím

Neštovice jsou onemocnění, které většina z nás překonala jako děti, a vznikla z něj přirozená imunita. U některých lidí se však doporučuje očkovat proti tomuto onemocnění. Jsou to hlavně děti s chronickými onemocněními, pro které by mohlo být další onemocnění namáhavé, ale i ženy, které ještě neprodělali neštovice a plánují těhotenství. Už těhotným ženám se vakcína nesmí podávat.

Plané neštovice jsou velmi nakažlivou infekcí. Jsou způsobeny virem varicella-zoster. Neštovice postihují zejména děti, ale přihodí se i dospělým. Hlavním příznakem neštovic je velmi svědivá vyrážka po celém těle. Většinou mají mírný průběh (zejména u dětí), ale v závažných případech se puchýře mohou rozšířit do nosu, úst, očí, či na pohlavní orgány.

Vedlejší účinky očkování

V současnosti jsou vakcíny velmi bezpečné, ale tak jako všechny léky, mohou mít vedlejší účinky. Jejich projevení je vysoce individuální.

Mezi nejčastější vedlejší účinky po očkování patří:

• bolestivost v místě vpichu, zarudnutí
• zvýšená teplota

Ve vzácných případech mohou být teploty i vyšší, nebo se projeví alergická reakce na očkování. Ta se dostaví bezprostředně po očkování.

Snížení vedlejších účinků

Pro léčbu těchto nežádoucích účinků se používají dostupné léky tlumící teplotu a bolest, jako například Nurofen sirup nebo Panadol čípky. Na místo vpichu se aplikují chladivé náplasti, které tlumí bolest. Někteří rodiče volí po očkování homeopatický přípravek Thuya Occidentalis, které lze podat před i po očkování na zmírnění bolesti v místě vpichu a zlepšení reakce na očkování.

Je důležité říci, že vedlejší účinky jsou v porovnání s hrozbou onemocnění zanedbatelné.

Čeho se lidé BOJÍ při očkování

V nedávném výborném článku Deníku N se ptali dvou výzkumných psychologů o důvodech neočkování. Bylo vytvořeno několik focusových skupin, ve kterých si psychologové povídali s různou škálou rodičů.

Psychologové potvrdili, že trend neočkování se u nás začal objevovat s přístupem internetu na počátku 90. let. Hlavní příčinou bylo mylné a dávno vyvrácené spojení vakcinace a autismu.

Za odpor a nedůvěru k očkování může také hodně šarlatánských a konspiračních stránek, které používají informace účelově, nemají adekvátní vzdělání na zpracování tématu a nepoužívají ani kvalitní zdroje.

Tím vzniká fenomén antivaxx – neboli lidi proti očkování, kteří se ve svých názorech navzájem utvrzují bez jakékoliv přehlednosti.

Další problém, kteří odborníci pojmenovali je vytíženost lékařů a to, že nemají dostatek času na konzultace s rodiči. Mnoho rodičů by ocenilo, kdyby jim lékař důkladně vysvětlil benefity očkování a poradil jim ohledně doporučených očkování.

Navíc psychologové uvádějí, že neočkovat se dnes stalo jakýmsi symbolem revolty vůči systému. Lidé, kteří se rozhodnou neočkovat, často vyznávají různé alternativní způsoby léčby, nedůvěřují lékařům, vědě, či státním institucím.

Závěr

Očkování je jediná spolehlivá prevence při očkovatelných onemocněních. Prevence onemocnění je vždy jednodušší než léčba již vzniklého onemocnění.

Pokud si nejste jisti, máte spoustu otázek a pochybností, najděte si člověka, kterému důvěřujete, ale který má i adekvátní znalosti a vzdělání k tématu očkování. S ním prokonzultujte své obavy. Náš článek by vám měl stejně pomoci uvědomit si místo očkování v dnešní společnosti.